Home

15/3/2013 Odkládaná vycházka
Dnes jsme se sešli v úzkém kruhu "pražských" na krátkou procházku v Komořanské rokli. Vycházku jsme několikrát odkládali již od Vánoc z důvodu hárání, lyžování, apod. Pro venčení jsme si vybrali pěknou lokalitu, ale zrovna dnes bylo nejhorší počasí za poslední měsíc. Nevadí, štěniska, vlastně slečny a Apína si to užily. Společné foto zmoklých a vyfoukaných účastníků

7/9/2013 Půlročniny! Gratulujeme!
Oslavu půlroku života štěnisek jsme zvolili báječnou, společnou vycházku do kouzelného údolí Záhořanského potoka. Sešlo se nás 7 štěňátek - Ajša , naše Vážka, Lantí, Afri, Astalavista-Yukki, Aki a Aston, jejich mamina Apína, doprovodil nás Čert a z domova to jistil hnědý Monti, takže se sešlo pěkných 10 fletíků!
Pár fotek

1/9/2013 Venčení v Rokli!
Asiana - zelená mašlička
Ajsa Lejla- žlutá mašlička
Anisoptera Alba, řečená Vážka - červená mašlička
Atlantica, řečená Lantí- modrá mašlička
Apocalypto, řečení Apína

Ještě se vrátím k povodním. Naše smečka čítající 3 flety v podobě jedné dospělé feny a v té době dvou třímesíčních štěňat. Takže naše to smečka, vlastně demoliční četa, našla dočasný domov u přátel na nedalekém kopci, kdy rozšířili smečku dvou kluků fletíků, Čerta a Montiho. Myslím, že těm dvou malým Racchejlům dohled a výchova rozvážného adoptivního otce prospěl...

Ale zpátky do současnosti. Pravidelně vídáme Atlanticu, modrou mašličku. Dneska se na ní volá Lantí a v sobotu jsme podnikli velké venčení nejen s Lantí, ale i s Čertem. Vidět 5 černých fletů dovádějících v potoce a pádících po lese, povím vám, balzám na duši.

Dlouho jsem se odmlčela. Domovem nám proteklo pár kubíků vody, na zahradě, kde si štěndy hrají byl skoro metr vody a vůbec jsem měla jiné starosti, ale jak už to bývá, časem voda odteče a starosti se časem také dořeší....

Všechna štěňátka se mají dobře ve svých domovech. Vím to, jejich paničky a páníčkové mi pilně píší a posílají fotky. Moc děkuji!

Byla jsem navštívit Asianu, holku se zelenou mašlí. Z vrhu byla nejmenší, ano, je to ta s nemocným očkem. Je úžasné vidět, jak z maličkého štěňátka rostě krásná fletí fenka. Má se úžasně. Jak já bych chtěla být jeden den v její štěnecí kůži - za barákem les, na zahradě potok a milující lidi všude kolem. A ještě musím napsat, co mě chytlo za srdíčko, vystoupila jsem z auta, Asiana běžela radostně přivítat příchozího (to je u fletů normální jev), čuchla si ke mě a v tu chvíli rozkvetla, rozvlnila se, rozzářila se...prostě mě poznala!

23/5/2013
Atlantica
Ještě jedna holka, modrá mašlička Atlantica, tu dobře znáte, v prvních týdnech života jsem ji denně fotila a posílal fotky na web, zůstala v rodině. Podívejte jak dováděla se ségrami a mámou, když se 14 dní neviděly. Hned u plotu se poznaly a pak to byla velká mela!

17/5/2013
Astalavista Baby!
Poslední se narodila Astalavista a jako poslední si to namířila do svého domova. Přijde mi to jako včera, kdy jsem držela v rukou těžký mokrý váleček, to se Obryně Stána, jak naší tyrkysové mašličce říkáme, narodila. Dneska je z ní malý sebevědomý psíček. A už to rozhodně není váleček.....

Po 10 týdnů jste tady skoro denně viděli štěndy růst, už budu aktualizovat tak jak to vyjde, takže zřídka.

Dvě fenky nám tady zůstaly, naše červená mašlička Vážka - Anisopitera Alba, kterou vybrala v den porodu naše nejmenší dcera. Vážka je dokonalá kopie Apínky - tělesně, povahově, prostě kopie. A žlutá mašlička, prvorozená Aisha Lejla, ke které přilnul během dvou měsíců manžel tak, že jí prostě nedá. Myslím, že to bude legrace vychovávat dva flety najednou, asi bude o čem psát!

Pár fotek štěňátek z nových domovů

Aki, Auva Jeminen, oranžová mašlička

Asiana, zelená mašlička

Aston, Ashiyaconakashi, růžová mašlička

Africana, hnědá maslička

Naše Vážka (Anisoptera Alba) červená mašlička a Ajša (Aisha Lejla) žlutá mašlička s mámou Apínkou na procházce v lese

8/5/2013
Cesty domů!
Pomysleli jste někdy, že štěnda, když se narodí ještě není doma? Cesta domů, do opravdového domova s milujícími lidmi, prťoucha teprve čeká až když trochu povyroste. I moje štěňátka se dočkala. Dneska to jsou to sebevědomí pejskové připravení začlenit se do jiné rodiny. A jaké je to pro milujícího chovatele? Vím, že jsem vybrala dobré rodiny. Vím, že štěniska dostala do vínku to nejlepší, co jsem jim byla schopna dát. To obé hřeje moje srdíčko, když si naposledy pochovám a pomazlím štěňátko a dám ho do náruče, která bude jeho domovem na celý život.

Podle zpráv a fotografií z nových rodin, štěňátka si vedou báječně, rychle se aklimatizují, nepláčí a bezproblémově se začleňují do nových rodin. Jsem za to moc ráda.

4/5/2013 den 59
Černá miminka se pomalu rozcházejí do všech koutů Čech, na Moravu a i dále do světa. Zprávy z nových rodin jsou radostné, štěniska si zvykají, nemají problémy, adaptují se snadno a rychle. Ano, stesk po sestřičkách , bratříčkách i mamince je, ale s tím se musí počítat. Nové rodiny za tu chvilku smutku stojí.

Už mi tady zůstaly samé holky, kluci si už hoví v nových pelíškách a hladí a rozmazlují je nové ruce. Dneska jsem zase odčervovala půlkou tabletky. Štěndy si to od minule pamatovaly a už to šlo jako po másle. Nejvíce se těšily na kousek masa, který dostaly jako odměnu.
U nás hodně prší a prťouchové chodí na průzkum mokré zahrady.

3/5/2013 den 58
Vážíme
Bylo třeba stanovit váhu, tak jsem štěňátka zvážila na osobní váze ve svém náručí. Nic moc přesného, ale stačí. „Vešli se“ ani ne do půl kilogramu. Nejtěžší žlutá váží 5100 g, nejlehčí nohatá červená 4700 g.
Myslím, že už je vidět, kdo prožije štěněcí měsíce jako hubené vyběhané štěnisko a kdo jako chlupatá kulička. Nakonec, stejně jako u lidí, všichni dorostou a budou z nich moc pěkní pejsci a fenky.

2/5/2013, den 57
Ráno pro mloka,
Bydlíme v údolí Vltavy, za domem máme skálu a v ní se daří mloku skvrnitému. Potkáváme ho často, miluje deštivá rána, třeba jako to dnešní. A tak když se dneska ráno 5.30 banda probudila a kňučela, že nutně potřebuje ven, ospala jsem vylezla z postele, natáhla tepláky a smečku vypustila. Štěniska potkali mloka. Byl hned za dveřmi, skoro jakoby na ně čekal. Je zvláštní, jak je to v přírodě zařízené. Čekala jsem rychlý útok, třeba jako byl na šneka, ale ten se nekonal. Čuchli si k němu jen z dálky, a hned pokračovali….jakoby věděli, že je jedovatý a jejich čumáčkům by neprospěl. Tak jsem mloka vzala a odnesla na bezpečnější místo.

Dnes byl šťastný den. Rodiny dvou štěňátek využily volného dne a přijely si pro štěňátko. Šťastný den pro ně, konečně mohli držet v náručí jen jejich chlupatou kuličku, která je už v tu chvíli milovala, jak je fletík může svého člověka. Zvláště s jedním štěňátkem to bylo loučení vpravdě napořád, bude se koupat ve vlnách severního moře, 800 km daleko. Nikdy neříkej nikdy!

30/4/2013. den 55
Tak musím také sumarizovat, co všechno mi ty štěněcí týdny daly.
Byla a je to taková nálož emocí všeho druhu, že si to lze jen těžko představit. Nevím, s čím to srovnat. Možná maminky by řekli že to bude dost obdobné s děťátkem. Ale není, štěndy rostou před očima, což o dětech naštěstí nelze říci.
Určitě jsem se naučila spoustu nového. A to překvapivě i v oblastech, které by člověk nečekal. Ano, aktivně jsem se naučila používat videokameru, stříhat video, založila si účet na Facebooku (a díky mě ho má i několik dalších dívenek u mé starší dcery ve třídě), založila jsem si také účet na youtube.com, a dneska jsem docela zběhlá v zadávání inzerátů na netu.
Pak nám zvolna domácnost chátrá. Studená večeře je nyní chléb vezdejší. Od doby povodní v 2002, kdy jsem 3 měsíce neměla pračku, držím v šatníku neuvěřitelná kvanta oblečení, tak ani nevadí, že praní mírně vázne. Horší je to s úklidem , už jsou na chodbě snad jenom jedny zimní boty. Prach utřeme a okna umyjeme časem.

28/4/2013 den 53
Ta jsem si dnes ráno přivstala a připravila se věci, které budu štěndům balit na cestu. Nastříhala jsem deky, nachystala hračky. Obojí dám načichnout až tak den před odjezdem, jinak by se to odjezdu nedočkalo a šlo to do popelnice. Z komory vytáhla pytle granulek, vypálila cédéčka a vytiskla papíry. Všechno pěkně nachystala a byl čas jít vařit oběd.
A když jsme zase u toho jídla. Ještě mám jeden úkol, musím ty holky a kluky naše naučit baštit ne tak často. Ted žerou 5- 6 x denně. Ale kdo by je takto vykrmoval? Musím to zskrouhout na 4 krmení za den. Tuším, že to bude fuška.
Výcvik fletíků v podání téměř čtyřleté holčičky a modré mašličky Atlantici.

27/4/2013 den 52
Vážení nevážení
Vážení, v pátek večer jsem vážení vypustila, že zvážím v sobotu dopoledne. Raději jsme si užívali teplého dne a podvečera. V sobotu se nepovedlo. Kuchyňská váha není na vážení štěňátek tak úplně připravená. Ale s jistotou mohu říci, že štěnda prospívá k mojí radosti. Koukněte jak baští….

26/4/2013 den 51
Smutek
Dosedl na mě smutek, už se to blíží a štěnda se rozutečou do světa. Už nebude tolika kvičení, štěkotu, pískání, mručení a vrčení. Bude tady smutno, ticho a snad i čisto. Opuštěno nebude, pár štěňátek mi tady zůstane ještě pár dní a jedno, možná dvě napořád, ale co si budem povídat, deset je deset. Také musím dopsat článek do tištěného časopisu a napsat jaký byl ten druhý měsíc života se štěňaty. Jasně, že byl úplně jiný než ten první, miminkovský. Ve druhém měsíci to už byla smečka! Smečka deseti psíčků!

25/4/2013 den 50
Návštěva vetrináře
A je to tady. Dnes přijela paní doktorka celý vrh prohlédnout, očkovat a označit.
První prohlédla maminku Apínku, po zánětu už není ani stopa, jsem moc ráda. A pak hurá na štěňata. Nejdříve všechno pečlivě připravit a nachystat a pak už to šlo rychle. Štěňátko po štěňátku, prohlédnout, očkovat, některé čipovat a tetovat všechny. Každé štěně k tomu přistoupilo po svém, jedno se třáslo jako osika, jiné se ke mně tisklo, další si toho všeho asi ani nevšimlo, jiné pištělo,… Ale ta úleva, když se vrátila štěniska do svého výběhu. Hned se přitulila k ostatním. Nakonec se v zelené barvě opatlala všechna a teď máme černozelené pejsky.

Zase ve formě
Apínka je po zánětu už zase v kondici, ještě dobírá antibiotika, ale to jí zjevně nebrání tomu, aby svoje štěňátka milovala tak, jak jen maminka může. Sice jsme se snažili jí odstavit, ale nešlo to. Jen co se jí udělalo lépe, vysoká horečka opadla a enormní bolestivost cecíku povolila, hned zase pádila ke štěniskům.... Krásně, až dojemně si s nimi hraje, je moc pečlivá a občas jim dá ještě cucnout.

21/4/2013 den 46
Konec kojení
Všechno jednou končí, ale že kojení Apíny bude nutné utnout z hodiny na hodinu, to jsem nečekala.
Ale popořadě. V pátek během noci Apíně nebylo dobře, vypadalo to spíše na žaludek. Ráno už byla špatná a bylo jasně vidět i co jí trápí, mastitida. Jeden cecík ohromně zduřel, bolel, Apí měla teplotu a bylo jí opravdu zle. Tak vše nechám svému osudu, šup do auta a fofrem na vet. Vyšetření, antibiotika, léky na tišení bolesti. Po dohodě s panem doktorem konec kojení. Lehko se to řekne, hůře realizuje, když máte doma deset savých medvídků. Nějak jsme přepažili svět a bandu od Apínky odháněli. Během víkendu se Apína hodně zlepšila a teď už je v pohodě, ale léčba ještě pokračuje.

20/4/2013 45 dní
Zase odčervujeme
Tabletkou to jde snáz. Opatrně otevřít tlamičku, jemně zasunout půlku tabletky ke kořenu jazyka a zavřít tlamičku a počkat až polkne, dát pamlsek. A je to!. Jak jednoduché u dospělého psa, který to zná a umí!
S prťousky to šlo pomaleji, ale šlo to! Další odčervení je čeká za čtrnáct dní.

Portréty:
Anisoptera Alba - červená mašlička

Aurora Australis - lila mašlička

Ashiyaconacashi - růžová mašlička

19/4/2013 den 44
Pátek ráno je vyhrazen pravidelnému vážení. Váhy štěňat jsou takový kvalifikovaný odhad.
Žlutá 4400 g
červená 4410 g
Zelená 3890 g
Modrá 4360
Hnědá 4320
Sv modrá 4390 g
Lila-fial 4400g
Tyrkys 4210 g
Růžová 4390 g
Oranžová 4610g

Také jsem s Apí hned ráno frčela na veterinu. Má zánět mléčné žlázy a antibiotika a po domluvě s panem doktorem jsme štěniska odstavili. Tak dostávají už mléko umělé a mléčné výrobky

18/4/2013 den 43
Zase týdeniny!
To to frčí a letí. Už se mi štěndy brzy rozběhnou do nových domovů. Tedy ty štěňátka, která už mají svůj nový domov. Je tady ještě partička holek, které svoje nové hladící ruce vyhlížejí. No ještě je čas. Ale těm ostatním už pomalu balím batůžky. Nejsou to úplně batůžky, i když si do světa půjdou s granulkami, na které jsou štěndy zvyklá, CDčkem s obrázky z prvních dvou měsíců života, ušmudlanou dekou a známou hračkou, pro zahnání prvních smutků, radami pro páníčky a samozřejmě očkovacím průkazem. Balím jim hlavně schopnosti a dovednosti, které budou potřebovat. A tak třeba vím, které štěnisko pojede doma v granulích, a které se dočká částěčně i BARF krmiva, které bude spinkat v boudičce, a které bude mít kolem sebe šťouravé batolecí ručky a tak se je to snažím , seč je v mých silách, naučit.

Takle teď baštíme: http://youtu.be/gaQ4febkMro

Další portréty štěnisek budou zítra, už mám fotky, jen je zpracovat.

17/4/2013 den 42
Portrétování
Zase něco veselejsšího. Pustila jsem se do portrétování našich báječných holek a kluků, než se rozběhnou do nových domovů. Už jsou trošilinku vidět jejich postavičky i jejich hlavy a snad se už i maličko dá odhadnout, jací budou v dospělosti pejskové. I jejich povahy. Chci si na tom dát záležet, takže to asi půjde pomalu. Zase na druhou stranu, až se k tomu třeba po roce vrátím a srovnám to se stavem jaký bude (pár dětiček nebude daleko :-) tak uvidím, jak moc jsem se trefila do černého, nebo také vedle. Jo, jo, jsem hodně zvědavý a zvídavý člověk.

16/4/2013 den 41
Au, au to mateřtsví už pěkně bolí...
.Apínka má některé cecíky hodně bolavé, ale stále za štěňátky chodí, nastavuje se jim a dokonce si ke někdykojení i lehá. Věřím jejím instinktum a jistě ví co dělá.

Tak takle vypadá ten nejbolavější cecík

15/4/2013 den 40
Být či nebýt, aneb vlastně tet nebo čip?
Chovatel má několik povinností, jednou z báječných povinností je vybrat jména pro štěňátka, která budou zapsaná v PP a plemenné knize. Další povinností je označit štěňata. To označení po porodu pomocí mašliček se mi moc líbilo. I teď, když štěnda mají svá jména, o nich mluvíme jako o mašličkách červené, oražádě, tyrkys a růžovce. Avšak chovatel musí štěndy označit trvale, nejenom do té doby, když k němu přijde někdo s nůžkami a udělá šmyk. Rozhodnutí jestli tetovat bebo čipovat. Obojí má svoje klady i zápory. Tet v uchu je vidět celý život, ale jeho pořízení je možné jen v útlém štěňěcím věku a je bolestivé. Čip není vidět, občas selže, leckde je povinn,ý ale na druhou stranu čipování skoro nebolí.
A co teď? Štěndy nechám barbarsky tetovat i době kdy technologie vládnou. Co mě vedelo k tomu rozhodnutí? Žádní kynologové. Rozhodnutí zapříčinila návštěva OÚ a rozhovor s těmi, kteří jsou v první linii, když se najde pes. Tetování je hned vidět!

14/4/2013 den 39
Chovatelské štěstí
Již pár týdnů vám zde píši o tom, jaké je to mít doma štěňátka. Čtete si o radostech, starostech, smutku, o té práci, co je kolem, o fletech i o naší rodině. Ale dneska vám povím ještě něco úplně nového.

13/3/2013 den 38
Stavba
Počasí se konečně zdá být více jarním a tak jsme štěňátkům postavili venkovní výběh. Nic velkého, ale myslím, že se jim v něm líbí a mohou v něm, až si zvyknou, být po celý den. Samozřejmě se budou dál chodit proběhnout na dvoreček a zahradu.
Včera odpoledne byla štěňátka sama doma, musela jsem pro děti a na kroužky a na nákup.... Jak jsem při odchodu spěchala, nazavřela jsem dveře do kuchyně, kde celá banda sídlí. Při návratu jsem zaklédla jednu z našich koček, kocoura Agátu, jak sedí a kouká na štěňátka. To by zase tak veliké překvapení nebylo, Agáta je zvýdavá a zvědavá. Překvapila mě štěniska, která to brala normálně a nevěnovala kočce žádnou pozornost. Prostě to budou pěkně socializovaná štěňátka.

červená 2900g
růžová 2590 g
oranžová 3090 g
lila 2660 g
žlutá 2750 g
světle modrá 2690 g
modrá 2900 g
zelená 2600
hnědá 2690 g
tyrkys 2890 g

video http://youtu.be/w3hepjondpI
http://youtu.be/I8Y6YzdPD-

11/4/2013 36 den
Páté týdeniny!
Tak tady zase dnes byla oslava! Prckové rostou a když se zamyslím, co všechno už umí, musím je pochválit, jsou to šikovná štěňátka. Nejvíce mě dostává když zavolám "bando ke mě!" a v mžiku se není kam postavit. Tolik se mi vrtí pod nohami ocásků, a některé holky se už naučily si sednout na zadeček a koukat a koukat.
Jako dárek k týdeninám dostala štěniska výlet. No spíše takový maličký výletík. Dneska šli poprvé společně ven. Pustila jsem je na půlhodinku jen před dveře na dvoreček, travička byla po dešti mokrá. To bylo zvědavého čuchání a šmejdění, ale také bojácného kňučení a třasu. Je krásně vidět, které štěnisko je odvážnější a kreré se spíše drří vzadu. Nakonec se všechny štěndy okoukaly a kdyby nás nevyhnal další aprílový deštík, asi by jsme tam byli ještě teď. Otužování je nutné!

Pár fotek, ale bylo hodně pošmourno.

jedna divoká fotka: to v hubě štěňátka Apínky ocas

A video ze hry oranžového, růžového kluka a červené a světle modré holky: :http://youtu.be/V2Xtn4Iyblg

10/4/2013 35 den
Tak dneska ráno jsem u Apínky v pelíšku napočítala schoulených 8 válečků.... V bedně zůstali jen dvě - vzorná Atlantica-modrá mašle a Severní záře, Aurora Borealis - světle modrá mašle. Ty dvě holky a ještě jejich sestra Africana nemají zatím nové rodiny. Určitě se s lepším počasím ozvou. Ale pro jistotu dám na net další inzeráty.
Ale o tom jsem psát nechtěla, chtěla jsem se podělit o velkou štěněcí radost. A to je jídlo. Štěnda baští z velikého a těžkého modrého talíře, který naplním dobrotou a položím s klepnutím o dlažbu na zem. To je náš smluvený signál! A prťouchové běží, co jim nožky stačí. První skočí do talíře a baští , to co má pod bříškem. No jo, jenomže přiběhnou bratři a sestry a ty toho prvního nenasytníka nadzvednou a ten najednou nebaští nic. Jo, jo i to je psí život.
No a v té naší kuchyni je hlavně nejskvělejší maminka Apínka. Je to mlíkárna, banda jí saje pořád o stošest! Kdykoliv se objeví, hned je alespoň jeden u ní a saje. A také si se štěňátkyněžňoulince hraje. Koukněte na video.
http://youtu.be/YPlR4rJQM3E

9/4/2013 34 den
Překvapení
Dneska ráno mi naše Vážka připravila překvapení. Když jsem přišla do kuchyně, hověla si v Apínčině pelíšku. Prostě se jí v noci chtělo ven a tak hop a skok a byla venku. Zábrana je vyskoka teď asi 50 cm. Myslela jsem, jestli jí Apínka nepomohla, ale během dne to ještě dvakrát zopakovala. Jo jo, flet v odspělosti skočí metrový plůtek z místa ani se nerozhlídne. Prostě naše Vážka je bezva skokanka.
Nezdá se to, ale fletíci jsou i přes svoje tročku zavalitější tělíčka i hodně obratní a rychlí. I z toho důvodu bývají úspěšní v agility a podobných psích sportech....jen se musí vědět jak na ně.
Fotky z dnešního dopoledne. Konečně se mi podařilo vyfotit i zoubky. Jsou jako jehly! A je to vidět!

8/4/2013 33 den
Jídelníček
Štěniska rostou jako z vody. Na fotkách je vidět jak se vlastně změnily naše uši, od masitých placiček k dnešním fletím plandákům, které už budeme mít do konce života.
A bodejť by nerostli, když baští, co se do nich vejde. To je takový denní jídelníček
Ráno když se vzbudí čeká na štěniska miska s plnotučným tvarohem a piškoty, to je náramná baště. Kolem 11 hodiny dostaneou namočené štěněcí granulky sypané sušeným psím mlékem. To je také náramná bašta. Později odpoledně se těší nasekané vařené z masíčko a k tomu namočené granule a na noc, když jdou spinkat mají buď štěněcí kaši s mlékem nebo tvaroh s jogurtem a kaší nebo piškoty. K tomu co hrdlo ráčí mléka od Apínky a vodu z její mističky. Jo jo, psí život je fajn.

7/4/2013 32 den
Procházka
Nedělní dopoledne přímo zve na procházku i když počasí ještě za moc nestojí. Naše smečka ještě ven nemůže tak se chodí proběhnout jenom maminka Apínka. Musím jí pochválit, po vyčerpávajícím porodu se dala krásně dohromady, pečlivě se stará o svoje malé úpírky, mléka má dostatek a navíc je to ten nejbáječnější pes. A nejvíc se to pozná na procházce. Mateřství Apínějí prospělo, zdá se klidnější a vyrovnanější i když procházky s ní nikdy nebyly drama, úprk za zvěří nebo nepřivolatelné pobíhání. Vodu Apí prostě miluje, je to její živel. Koukněte, jak si jí umí úžívat.

6/4/2013 31 den
Kuchyně II
V naší kuchyni je šrumec. To štěnisky ví od narození, teď ho nejenom cítí a vidí, ale už i slyší. Prťouskové po tom, co jsme bednu zvedli "o patro" už sami nevylezou. A tak když k nim Apínka chce kojit musí k nim velikým skokem nebo, a to je mnohem častěji, chodí štěndy za Apínkou na deku. To je potom hnedle v kuchyni hodně plno.... Kuchyň se mrňatům moc líbí, no bodejť by ne, vždyť je tam toho tolik nového k prozkoumávání, prohledávání a očuchávání.A navíc jsou tam Apínky misky a v těch se dá ledascos najít k snědku - taková přilepená rýže na dně misky nebo zatoulaná granulka v růžku, to je něco! O to se vždycky strhne rvačka. Dva, tři štěndy si vlezou předníma nožkama do misky, zadníma se odrazí a jízda po dležbě může začít! Miska jede jen to fičí, miska se převrací, nerez řinčí! No povím vám, nic pro slabší povahy.

modrá mašlička - Atlantica

video o tom, jak se stane, že jsme tak strašně ulepení pejskové
http://youtu.be/Ys5BbrrIU70

5/4/2013 den 30
A zase vážení
Vážení, zase bylo vážení. Štěnda pořád roste, jak dostávají už příkrmy rostou snad o to více. Nejraději mají vařené na jemno krájené kuře, krůtu nebo hovězí. Máčené granule sypané sušeným mlékem jsou taky dost dobré a nejlepší je kaše s tvarohem. To je bašta. Jenže pak máme samá ulepená štěňata.

A tady je naše váha 29 den, jsme po snídani a na váze jsme se zase pěkně mrskali.
Červená 2130 g
Žlutá 2020 g
Zelená 1840 g
Modrá 2010 g
Hnědá 1920 g
Sv.modrá 1880 g
Fial-lila 1890 g
Tyrkys 1950 g
Oranžová 2040 g
Růžová 1950 g

A pár fotek ulepených štěňátek

světle modrá - Aurora Borealis

žlutá - Aisha Lejla

oranžová - Auva Jeminen